Zápisník jednoho snílka







Pomyšlení na Jarní uklid?

5. dubna 2014 v 21:15
Ahoj ;)
Tak jsem zase tady...
Tento týden jsem si stáhnula the vampires draiver od 5x13 - 5x17. Je mi líto, že už Damon a Elena nejsou spolu. I když si myslím, že Elena se hodí více k Stefanovi, stejně mi jejich rozchod přišel k pláči.

Jsem Damon team :D :D

A konečně po dlouhé době Katrin zemřela. (bylo na čase -_- :D :D :D ).


 

Světem, letem, lapačetem

4. dubna 2014 v 19:43 |  Fotky

Já vím, že je to divný název, ale jiný mě opravdu nenapadl :D :D (nejspíš mi zase hrabe)
když jsem byla malá, přála jsem si lapač snů. Prostě mě strašně přitahoval, ale když jsem ho viděla v krámku, tak jsem si ho nekoupila, protože mě rodiče učili, že nemám kupovat hebla.
jenže asi tak před dvěma týdny jsem se překonala a rozhodla jsem sem že si přece jenom lapač snů koupím, když mě to touha mít visící lapač snů nepřešel :D
Visí mi teď nad postelí a myslím si, že to přece jenom má nějaké ty své účinky zahánět zlé sny. Neříkám, že během těch čtrnáctí dní, co mi visí nad postelí nebyl se mi nezdála nějaká ta psycho kravina :D :D

No a tak jsem rozhodla a učinila, že vytvořím nějaké fotky, jak je lapač snů zavěšený uprostřed lesa mezi sasankami. Chtěla jsem tenhle projekt udělat dávno, ale jelikož jsem lemra lína, tak jsem to neustále odkládala.



Na každého leze jaro

28. března 2014 v 20:25 |  Spolčo

Opravdu se Jaro blíží a na každého padá ta jarní únava a šílenost :D. Připadá mi, že jaro bere naší energii, aby ji mohla předat rostoucímu kvítí. No jo, trochu básním, ale opravdu mi to tak připadá. Vždy, když je Jaro méně jím a nejsem tak hladová. Asi anorektičky by mi tenhle pocit záviděli a měla bych toho využít k hubnití, ale já jsem se svojí váhou s štíhlostí spokoje :D :D :D

Untitled

Neřeš a cvič, ať se z tebe tyč.


Ale prosím Vás. Přese se nebudu trápit s tvrdou dietou :D . Je mi to opravdu k ničemu radší bych lebedila u knížky a ne se namáhat jak blba, jenom aby to kilo dole :i


Namaž si chleba s nutelou a zapij to mlékem, hoď všechno za hlavu žij se svým špekem.

Neříkám, že nemám špek :D, Jistě mi tam něco roste, ale radši si dám nutellu než salát :D
 


Sen - Klíče

6. března 2014 v 9:05 |  Spolčo
Poslední dobou mě sny uhánějí k šílenství. Bojím se někdy usnout, protože ty psycho sny jsou opravdu strašné.

Asi hrůza každému je, když se vaši rodiče rozvedou a odstěhují se. Vy si musíte vybrat, u koho chcete být.
Právě tohle se mi zdálo.
Na Čtrnáct dní jsem odjela k babičce, kde bych se rozhodla, u koho chci být. Divila jsem se, že babička s dědou bydleli ve městě a ještě k tomu malé luxusní vile. Otevřela jsem dveře a pozdravila jsem je. Zabydlela jsem se na gauči a potom jsem šla do města.
Nepamatuji si, co jsem dělala ve městě. Myslím, že jsem se opalovala na lehátku a malé tříleté dítě ke mne přišlo a řeklo mi: "Proč se opaluješ, když na tebe nesvítí slunce?"
Večer měl být nějaký ceremoniál, kde se sešli všichni z městka. Vím, že se lidé sesedli, nebo se postavili před naším domem a dívali se dopředu. Někdo totiž na pódiu mluvil o založení města a další jiné nepodstatné věci.
Už mě to nebavilo a chtěla jsem jít dom. Děda ani babička neměli klíče. To jsem dobře věděla. Oni totiž klíč dávají do pronájemního domu, který byl hned vedle ceremoniálu. Modlila jsem se, aby dveře do domu byly otevřeny a skutečně byly. Nechtěla jsem, aby babička nebo děda zjistili, že chci z té "náramné oslavy" odejít.
Opatrně jsem je otevřela a vlezla dovnitř. Údivem jsem se dívala na hromady klíčů, které byli pověšené na zvláštní nástěnce. Na nástěnce byly nezařazeny vedle sebe čísla od jedné do 45-ti a poté následovala abeceda. Když jsem se podívala do poliček vedle dveřích, myslela jsem si, že se vyvrátím. Bedna s dalšími klíči. Což nemluvím o tom, že tam byly i prstýnky divně zakrouceném tvaru. Jeden prstýnek jsem si vzala do kapsy.
Dívala jsem se na nástěnku a přemýšlela jsem, který klíč byl ten pravý. Popravdě řečeno, neměla jsem vůbec tušení, jak klíč vypadá.
Šla jsem ven a narazila jsem na mojí kamarádku. Poprosila jsem ji, jestli mi nechce pomoct. Moje kamarádka se taky hrozně nudila. Šli jsme zpátky do místnosti a přemýšleli jsme. Jenom jsme tak stáli a zírali na nástěnku a přemýšleli jsme, jaké číslo je označena vila.
Moje kamarádka pustila písničku. Dobře si pamatuji, která to byla - Animals.
Nakonec jsem prohlásila, že toho necháme, že vydržím do konce. Vyšla jsem ven.
Vzpomněla jsem si, že mam stále prstýnek v kapse. Šla jsem zpátky. Dveře byli otevřené do kořán. když jsem vešla dovnitř, stál tam člověk v oblečený ve společenské uniformě a nabízel mi, jestli se nechci podívat do vedlejší místnosti a na výstavu skla. Vrátila jsem prstýnek zpátky a podívala jsem se do vedlejší místnosti.

skleněné výrobky byli schované za vitrínou. Naskládané na sebe zářili jak diamanty.

Forzen - Let it go :)

11. února 2014 v 19:37
Tak jo, namalovala jsem další kyvres. Tentokrát se jedna o postavičku z pohádky Forzen-Elsa. No prostě ta písnička nemá chybu. Už ji poslouchám asi tak dva měsíce a pořád se mi nepřestala líbit ;)
No prostě je tutu.... :D :D :D
I když ta pohádka se mi moc nelíbí. Už to není ono. KDyž jsem viděla, jak ten chlap (Nevím přesně jak se jmenoval) mluvil se sobem, připadalo mi to takové... smutné. Jako chápu to, že každý má rád svého mazlíčka, ale aby se sním dělil o mrkev...
já vím že to je jenom pohádka.... Ale..... :(

Tak tady je.... Elsa.....
Musím přiznat, že se mi nepovedli ty oči. Jsou až moc velké.... Jinak si myslím, že se mi to povedlo ;)


Jak se starám o své vlasy

26. ledna 2014 v 12:05 |  Spolčo
O své vlasy dobře pečuju. Myju si je dvakrát týdně a každý den si je češu… No kromě soboty. Slyšela jsem, že každý den česat vlasy není zdravé, že by taky někdy potřebovali pausu.
Používám jenom dva šampony, při nejhorším i třetí


1) Na Hebké vlasy
2) Lesk
3) Zpevňuje vlasy a dodává lesní vůni ;)

Dám si vždy jenom trochu šamponu a dám si ji na hlavu a postupně ji rozetřu po celých vlasech. Nedělám, že vlasy o sebe třu! Jenom pěkně pramen po prameni promasíruju, aby šampon zapůsobil. Konečky nejvíce, aby se nelámali…
Když už jsme u toho lámáni, tak každý měsíc nechám si ustřihnou asi půl centimetrů, abych měla živé konečky a rychle mi vlasy rostli.

POrádně si opláchnu hlavu, abych něměla mastné vlasy. Netřu si vlasy o ručník, porotm by byly suché. Prostě se zabalím do županu a nechám vlasy uschnout. To vás překvapí, ale já nepoužívám fén. Jen tehdy, kdy to je potřeba, ale jinak ne. Ani žehličku nemám. Nikdy jsem si nebarvila vlasy a nenosím žádné drdoly, natož tak copy. Prostě jim nechávám volnost.

No doufám, že jsem vám aspoň trochu poradila.... :P ;)



Panna

25. ledna 2014 v 11:19 |  Moje výtvarné umění
Takže, je téme týdne láska a já jsem nevěděla, co napsat, nebo nakreslit. Prostě tady jsem nechtěla psát nějaké psychobláboly o citech -_- . Neni třeba....

Ale místo toho jsem nakreslila obrázek. Inspirovala jsem se podle jednoho obrázku v horoskopu ;) A myslím, že se mi povedl. Pracovala jsem na něm asi tak hodinu a půl.... nejvíce mi zebrala ta ruka. No, siced vypadá, že vlasy bli těžší, ale to jsou prostě jenom čáry od zhora dolů.

Prostě nevím, proč mi to tak připomíná lásku.... Porstě, že tak vypadá? Nebo za to může ta růže? To je jedno.... Ale musím se pochválit..

P.S. Kdyby mi někco chtěl poradit, co bych mohla na mojí kresbě zlepšit, tak mi napište ;)



jaké věci nemám ráda na FB

17. ledna 2014 v 20:32 |  Spolčo
1) Takže, co nemám ráda na Fb jsou ty stupidní otýzky jako například:

"Máš rada svojí mámu? Like"

Ne! Já ji přímo nesnáším! -_- (ironie)

"Jde ti internet? Like"

Oh! Nám nejde internet a já vlastně nemám asni Fb učet. No my ani nemáme počítač, natož tak elektřinu...

2) Nenavidím, když lidi pišou dlouhé statusy o tom, jak prožili dnešní den. ne opravdu... Ať si pořídí "Svůj tajný deník" a mohou si tam psát jak prožili svůj den...

3) Nechápu co je špatného si dát Like na svojí profilovku (Já to sice nedělam). Když se mu libí svoje fotka, proč si nedát Like? Je to jenom přece jeho profilovka. A vlastně... proč jde vůbec o Like?

4) Focení v zrcadle s mobilem a našpulenou pusou... Ehm... No coment....



Film - Mrtví a neklidní

13. ledna 2014 v 18:36 |  Spolčo
Takže... přece jenom vyšel český dabing na film Mrtví a neklidní. Podívala jsem se na film a byla to přímo SUPROVÁ BOMBA. Narazila jsem na tento film, díky parodii od Hilliwood - Warm Bodies.

Konečně už to nejsou romantické filmi o upírech. Né že by nebyly špatné, ale už je to takové.... ohrané....
Jedná se o zombičí lásku. Lidé se snaží vyhubyt zombíky. Zautočí na jejich hnizdo (nebo já nevím co, ale prostě uspořádali takovou misi), na němž se jeden zombík jménem R zamiloval do člověka jménem Julie. No a vzal si ji s sebou do svého letadla, kde ji držel. A dál už nevím co, jenom vím, že se Julie do něho zamilovala také a polibkem ho proměnila v člověka ;)

Škoda, že nemáme křišťálovou kouli...

9. ledna 2014 v 18:19 |  Téma týdne
(Nevím, jestli tohle článek je vhodný téme týdne. Nebo jestli to takhle nějak myslí)

Ptala jsem se mamky, proč mám hrozný den.... proč vůbec mám smolý den. Nebo dokone i týden. Odpověděla mi, že den je takový, jakyý si ho vytvoříš. Jenže nezapomeňme, že tu jsou i lidi, kteří vám ho pekně zkazí. Tak jak si máme udělat dobrý den? Jak se máme vyhnout smůle? Nejhorší je, že nevíme, co se stane. Nevíme, jaký bude den a na co se máme připravit.

Když jsem byli na hasičáku nebo co to bylo, poušteji nám tam vydea o tom, jak se připravit na nebezpečí. Kdyby náhodou hořel dům, že si máme mít baťůžek s věcmi na přežití. A na konci byla hláška: Štěstí přeje připraveným!!!


Kam dál