Zápisník jednoho snílka







Spolčo

Na každého leze jaro

28. března 2014 v 20:25

Opravdu se Jaro blíží a na každého padá ta jarní únava a šílenost :D. Připadá mi, že jaro bere naší energii, aby ji mohla předat rostoucímu kvítí. No jo, trochu básním, ale opravdu mi to tak připadá. Vždy, když je Jaro méně jím a nejsem tak hladová. Asi anorektičky by mi tenhle pocit záviděli a měla bych toho využít k hubnití, ale já jsem se svojí váhou s štíhlostí spokoje :D :D :D

Untitled

Neřeš a cvič, ať se z tebe tyč.


Ale prosím Vás. Přese se nebudu trápit s tvrdou dietou :D . Je mi to opravdu k ničemu radší bych lebedila u knížky a ne se namáhat jak blba, jenom aby to kilo dole :i


Namaž si chleba s nutelou a zapij to mlékem, hoď všechno za hlavu žij se svým špekem.

Neříkám, že nemám špek :D, Jistě mi tam něco roste, ale radši si dám nutellu než salát :D

Sen - Klíče

6. března 2014 v 9:05
Poslední dobou mě sny uhánějí k šílenství. Bojím se někdy usnout, protože ty psycho sny jsou opravdu strašné.

Asi hrůza každému je, když se vaši rodiče rozvedou a odstěhují se. Vy si musíte vybrat, u koho chcete být.
Právě tohle se mi zdálo.
Na Čtrnáct dní jsem odjela k babičce, kde bych se rozhodla, u koho chci být. Divila jsem se, že babička s dědou bydleli ve městě a ještě k tomu malé luxusní vile. Otevřela jsem dveře a pozdravila jsem je. Zabydlela jsem se na gauči a potom jsem šla do města.
Nepamatuji si, co jsem dělala ve městě. Myslím, že jsem se opalovala na lehátku a malé tříleté dítě ke mne přišlo a řeklo mi: "Proč se opaluješ, když na tebe nesvítí slunce?"
Večer měl být nějaký ceremoniál, kde se sešli všichni z městka. Vím, že se lidé sesedli, nebo se postavili před naším domem a dívali se dopředu. Někdo totiž na pódiu mluvil o založení města a další jiné nepodstatné věci.
Už mě to nebavilo a chtěla jsem jít dom. Děda ani babička neměli klíče. To jsem dobře věděla. Oni totiž klíč dávají do pronájemního domu, který byl hned vedle ceremoniálu. Modlila jsem se, aby dveře do domu byly otevřeny a skutečně byly. Nechtěla jsem, aby babička nebo děda zjistili, že chci z té "náramné oslavy" odejít.
Opatrně jsem je otevřela a vlezla dovnitř. Údivem jsem se dívala na hromady klíčů, které byli pověšené na zvláštní nástěnce. Na nástěnce byly nezařazeny vedle sebe čísla od jedné do 45-ti a poté následovala abeceda. Když jsem se podívala do poliček vedle dveřích, myslela jsem si, že se vyvrátím. Bedna s dalšími klíči. Což nemluvím o tom, že tam byly i prstýnky divně zakrouceném tvaru. Jeden prstýnek jsem si vzala do kapsy.
Dívala jsem se na nástěnku a přemýšlela jsem, který klíč byl ten pravý. Popravdě řečeno, neměla jsem vůbec tušení, jak klíč vypadá.
Šla jsem ven a narazila jsem na mojí kamarádku. Poprosila jsem ji, jestli mi nechce pomoct. Moje kamarádka se taky hrozně nudila. Šli jsme zpátky do místnosti a přemýšleli jsme. Jenom jsme tak stáli a zírali na nástěnku a přemýšleli jsme, jaké číslo je označena vila.
Moje kamarádka pustila písničku. Dobře si pamatuji, která to byla - Animals.
Nakonec jsem prohlásila, že toho necháme, že vydržím do konce. Vyšla jsem ven.
Vzpomněla jsem si, že mam stále prstýnek v kapse. Šla jsem zpátky. Dveře byli otevřené do kořán. když jsem vešla dovnitř, stál tam člověk v oblečený ve společenské uniformě a nabízel mi, jestli se nechci podívat do vedlejší místnosti a na výstavu skla. Vrátila jsem prstýnek zpátky a podívala jsem se do vedlejší místnosti.

skleněné výrobky byli schované za vitrínou. Naskládané na sebe zářili jak diamanty.

Jak se starám o své vlasy

26. ledna 2014 v 12:05
O své vlasy dobře pečuju. Myju si je dvakrát týdně a každý den si je češu… No kromě soboty. Slyšela jsem, že každý den česat vlasy není zdravé, že by taky někdy potřebovali pausu.
Používám jenom dva šampony, při nejhorším i třetí


1) Na Hebké vlasy
2) Lesk
3) Zpevňuje vlasy a dodává lesní vůni ;)

Dám si vždy jenom trochu šamponu a dám si ji na hlavu a postupně ji rozetřu po celých vlasech. Nedělám, že vlasy o sebe třu! Jenom pěkně pramen po prameni promasíruju, aby šampon zapůsobil. Konečky nejvíce, aby se nelámali…
Když už jsme u toho lámáni, tak každý měsíc nechám si ustřihnou asi půl centimetrů, abych měla živé konečky a rychle mi vlasy rostli.

POrádně si opláchnu hlavu, abych něměla mastné vlasy. Netřu si vlasy o ručník, porotm by byly suché. Prostě se zabalím do županu a nechám vlasy uschnout. To vás překvapí, ale já nepoužívám fén. Jen tehdy, kdy to je potřeba, ale jinak ne. Ani žehličku nemám. Nikdy jsem si nebarvila vlasy a nenosím žádné drdoly, natož tak copy. Prostě jim nechávám volnost.

No doufám, že jsem vám aspoň trochu poradila.... :P ;)


jaké věci nemám ráda na FB

17. ledna 2014 v 20:32
1) Takže, co nemám ráda na Fb jsou ty stupidní otýzky jako například:

"Máš rada svojí mámu? Like"

Ne! Já ji přímo nesnáším! -_- (ironie)

"Jde ti internet? Like"

Oh! Nám nejde internet a já vlastně nemám asni Fb učet. No my ani nemáme počítač, natož tak elektřinu...

2) Nenavidím, když lidi pišou dlouhé statusy o tom, jak prožili dnešní den. ne opravdu... Ať si pořídí "Svůj tajný deník" a mohou si tam psát jak prožili svůj den...

3) Nechápu co je špatného si dát Like na svojí profilovku (Já to sice nedělam). Když se mu libí svoje fotka, proč si nedát Like? Je to jenom přece jeho profilovka. A vlastně... proč jde vůbec o Like?

4) Focení v zrcadle s mobilem a našpulenou pusou... Ehm... No coment....


Film - Mrtví a neklidní

13. ledna 2014 v 18:36
Takže... přece jenom vyšel český dabing na film Mrtví a neklidní. Podívala jsem se na film a byla to přímo SUPROVÁ BOMBA. Narazila jsem na tento film, díky parodii od Hilliwood - Warm Bodies.

Konečně už to nejsou romantické filmi o upírech. Né že by nebyly špatné, ale už je to takové.... ohrané....
Jedná se o zombičí lásku. Lidé se snaží vyhubyt zombíky. Zautočí na jejich hnizdo (nebo já nevím co, ale prostě uspořádali takovou misi), na němž se jeden zombík jménem R zamiloval do člověka jménem Julie. No a vzal si ji s sebou do svého letadla, kde ji držel. A dál už nevím co, jenom vím, že se Julie do něho zamilovala také a polibkem ho proměnila v člověka ;)

Máme v hlavě snad album vzpomínek?

6. ledna 2014 v 21:11
Napadla mě jedna taková věc. Asi půl roku se trápím kvuli klukovy. Ne že bych ho měla ráda a on o mě neměl zájem. Spíše tvrdí takové... hnusné věci o mě. Nechápala jsem to. Nejdříve jsem byla pro něho nejužasnější člověk a teď? Jsem pro něho nicka. Děvka s velkou představivostí! Tohle mi řekl.

Zpět k spomínkám. Když tak vzpomínám, zapamatovala jsem si více toho špatného. Jak mi ubližovali, nebo jak já jsem udělala nějakou volovinu, za kterou se teď stydím. Jde spíše o to, že nevzpomínám na ty dobré vzpomínky. Jenom na ty špatné, které se mi vrtají hlavou. Ty dobré časy musím vyfotit, nebo zapsat do deníku, jinak si je opravdu nezapamatuji dobře a začnu si vymýšlet, jak to mohlo dopadnout lépe... potom se mi poplete halva a mám skvělé vzpomínky smíšené.

Proč si zapamatuji jenom ty špatné? Proč? Trápila jsem se kvůli klukovy. Honily mi hlavou jenom ty špatné věci, co mi udělal, a přitom jsem zapomněla na první polibek s ním. Jak mě obejmůl a nebo jak jsme si psali na FB. Nedokážu si to vybavit přesně, protože mi zastínil hlavu s těmi pomluvami, co o mě furt říka to jedno a to same.



Proč nemám ráda Němčinu

3. ledna 2014 v 21:15
No když jsme dostali ve škole povinou Němčinu řekla jsem si: Ok v poho, ale když jsem viděla ty slovíčka, jak se to blbě píše. Jako kdyby někdo napsal hakueefkjes a to neco znamonalo... WoW. Potom jsem se tedy začala šprtat Německá slovíčka. Musela mi s tím pomoct mamka, protože některé byli až moc tvrdé a já jsem je nedokázal vstřebat do hlavy. A za další se mi pletli s Angliskýma slovičky.

Uf.... Se to mota, když Angličtina je takova.... plnynula nežna nebo já nevím, jak to mám popsat. Ale němčina je taka tvrdé

Tak přece jenom Ježíšek přišel :)

26. prosince 2013 v 11:34
A myslím, že mi swplnil mé přáni... Byl to opravdu krásný Štědrý den. Mamka nedělala vše na poslední chvíli, takže byl takový pohodový. No... den předtím to bylo k nevydržení. Měla takové ty blbé kecy.

Taťka si dělal strašnou srandu o tom, jak ani kapr napromluvil, když přišla jeho smrt -_- Moc mi to srandovní nepřišlo. Tvrdil jak ani nehekl a nestačil říct poslední slova... Ach jo.. Celý taťka :D :D

Každy rok na Štědrý den se dívám na nějaký film. Tentokrát jsem se dávala na Hunger game. Připadalo mi to neskutečně dlouhé... Wow. Moc se mi to líbilo. Prostě božíí

Popravdě, nejím bramborový salat. Já už ho odmalička nejím. Prostě mi nějak nechutná a nwm proč. Brambory jím! Tatarku taky... Jsem prostě mlsná ;) Kapr byl dobrý... Mňám. Neměl chybu.

A nakonec přišla ta suprová chvíle rozbalováni dárku. Byla jsem unešena, co jsem dostala. Ty kninhy. Byla jsem unešena. Nejvíce z upíří deníku. Hned jsem se vrhla do čtení a na pár stránek mě to zarazilo. Elena tam měla blond vlasy a malou čtyč letou sestru. Žádného bratra a ani obarvené vlasy na Brunet. To jsem se tak trochu zamotala. Bylo tam spousta jiných věci, které ve filmu byly změněny. I to Elenino chování: Musím mít každého koho chci. Chci Stefana a taky ho dostanu. Co chci
to budu mít... Uf to jsem se trochu polekala :(


Jinak jsem dostala voňafku od Katty Perry. Voní fakt boží. A několik druhů čaje. Já jsem jim taky koupila všem druhy čaje, aby si vyskoušeli a posoudily, který s nich je asni nej :) ... A tam ta krabice... V tom byl rozpustný čaj. Moc není dobrý, protože to chutná jako hnusná mentolka. Bléé... Jinak je to hraci skřínka, která se točí a na ni jsou krásy Anglie :D :* To Bude asi tam vše :)

Kamion Coca Cola :*

20. prosince 2013 v 14:11
Po prvé v životě jsem byla na Coca Cola Kamion. Bylo to hezké, ale musím říct, že jsem čekala něco lepšího. Nemyslí, že kamion byl hnusný.... Býl nádherný! Ale to vystoupeni, které tam měli... Pane bože... Jen dala ruku na čelo a kývala hlavou. Myslela jsem si, že jsem v Americe nebo co. Opravdu nevím, proč do toho tahali Santu a jeho skříctci. Nevím, jak se stalo, že do Česka se dostal dědek. Proti Santovy nemám, ale já jsem zvyklá, že dárky nocí Ježíšek a ne tlustý dědek, který má problém s obezitou.

No zpátky k tomu výstupu. Myslela jsem, že budou říkat něco o tom ať se nám líbi kamion. Ale přitom to bylo pro malé dětska... Opravdu strašny! Horší vystoupení pro dětská jsem neviděla. Místo toho, abychom se podívali do betléma, se teď budeme votit se Santou. Gratulece! K tomu vystoupení... co tam říkali, jake blboviny mluvily.

"Tady skřítek Mítek vám něco poví!"
"Pojdtě lidi tancovat! Zeptáme se Santy, jestli nechce tancovat s námi! ÁÁÁ! Ho boužel bolí záda"
"Křítek nám pustí nějakou písničku! Pusť nám prosím nějakou pomalou písničku!"
"Santa nám chce něco říst! Vzkazuje: Hou! Hou! Hou! Veselé vánoce!"

Vím, že na Coca Cole je nakreslený Santa... Lidi prosím vás. Nežijeme v Americe ale v Česke... MOc to nejde vydět, co jsem vyfotila já vím... Ale tady je nějaký důkaz.

the Hobit

16. prosince 2013 v 17:28
Byla jsem v kině na the Hobit Šmakova dračí poušť v původním znění. Moc se mi to líbilo. Doporučují všem, co jsou milovníci fantasy, nebo dobrodružných příběhů.


Podle mě to bylo lěpší, než Pan prstenu. Bylo to více takové... dobrodružnjěší. Neříkam, že Pan
prstenu není dobrodružný, jenom chci říct, že Pan prstenu je něco jiného, než Hobit. Přitom ty knihy na sobě navazuji.
Asi je to lepší, ptorože udělali z jedné, jediného dílu Hobita devíti hodinový film. Takžte tam dali všechny podrobnosti, co byli v knize. Jenom mi trohu připadá divné, že třináct trpaslíků několikrát zachránil krk Bilbo. Trochu mi to příjde... ehm... takové zvláštní. Předtím se bez Bilba obešly a najednou se objeví a už jsou několikrát zachráneni.

To je jedno. Proetě to bylo SUPROVÍ. Nemohu říst "Bylo to strašný" ne to nemohu. Vůbec jsem nelitovala, že jsem na to kino šla.

Znova opakuji: Doporučuji všem!

 
 

Reklama